4. Mluvte s lidmi

Je snadné uzavřít se do ulity svého světa a nechat růžky pěkně zatažené.
Naše společnost je založená na individualismu. Základem je samostatný jedinec a nad toho není. Vztahy k rodině, přátelům, národu nemusí být zanedbávány, jsou ale až druhořadé. Ne všude je tomu ale tak. Pokud přijdete v Česku do hospody, hledáte kam se posadit, kde je volné místo. V Africe je to obráceně. Černoši si sedají ke stolům, které jsou už obsazené a kde najdou přátele pro rozhovor. Podobný příklad kolektivního přístupu ke společnosti můžeme pozorovat v Albánii. Okresní městečko Bairam Curi má kolem 40.000 obyvatel. Přesto se všichni navzájem znají a označují se za jednu propletenou rodinu. Zajímavé je, že i přes vysoký počet obyvatel stačí jako adresu na dopis napsat pouze jméno adresáta a město. Ulice a čísla domů se uvádět nemusí :). Netvrdím, že Africký nebo Albánský přístup je správný a náš špatný, ale je dobré o nich vědět a vzít si z nich poučení.
Mluvte se svojí rodinou a přáteli. Buďte otevření a upřímní. Nebojte se mluvit s lidmi, které neznáte, ale sdílíte s nimi byť jen dočasně nějaký prostor, zájem, cestu. Není nutné druhého hned zpovídat, snažit se poznat jeho životní příběh a chrlit na něj svůj. Stačí několik milých vět, které navodí příjemnou atmosféru. Žijte s ostatními, ne vedle nich.
Závěrem malé upozornění – nenahrazujte reálný rozhovor virtuálním více, než je to nezbytné. Telefon, icq, skype, videohovory aj. jsou dobré a užitečné vynálezy. Život nám mají ale usnadnit, ne přesunout do virtuální roviny. Žijte skutečností. Nenechte služebníka stát se pánem.