Tak je tomu přibližně půl roku, co jsem veganem. O tom, jak se mi to stalo, jsem již psal dříve. Teď bych se rád ohlédl a reflektoval. Úvodem je ale třeba přiznat, že v přísném slova smyslu veganem nejsem. Nikdy jsem nepřestal jíst med, protože k tomu nevidím žádný důvod. Zároveň si jednou za čas (1-2x do měsíce) něco živočišného dám. Pracovně si tento stav označuji jako záměrně nedůsledné veganství. V praxi to znamená, že pokud si vařím nebo vybírám jídlo sám, je veganské. Jestliže se ale ke mně dostane jídlo, ve kterém je například trochu sýra nebo domácí vejce v buchtě od maminky, tak jej přesto s chutí sním. Věřím totiž, že pokud je jídlo připravované s láskou a nebo dokonce s láskou přímo pro mě, dává mu to významnou přidanou hodnotu, která přebíjí nevhodnost některých složek. Jsem tedy záměrně nedůsledným veganem.
Nyní k tomu, jak se cítím, jak se mám a jaké to je. Díky tomu, že jsem přecházel postupně jsem neměl žádné fyzické potíže, jaké se objevily při prvním pokusu (nízký tlak, bolesti hlavy) a o kterých jsem slyšel u jiných. Jsou uváděny jako důsledky detoxikace organismu, tedy je vhodné k nim přistupovat jako k nepříjemným, ale pozitivním projevům. Jinak se cítím skvěle, neztratil jsem ani váhu, ani sílu, ani vitalitu, ani nic jiného, naopak jsem žil aktivně a věřím, že veganství mi životní sílu a lehkost dodávalo. Z čistě kontrolních důvodů jsem byl na prohlídce u lékařky, kde vše sedělo dle limitů. O rozboru krve mi řekla, že je ukázkový. Je ovšem pravda, že jsem často dostával chuť na slané a pak jedl tyčinky či solené arašídy. To rozhodně nebyl krok vpřed. Do jaké míry je to ale důsledek chutí nebo potřeb těla je otázkou. Mohu ale říct, že jsem z hlediska trávení znatelně citlivější a pokud si dám něco nezdravého nebo tláskám jedno přes druhé, žaludek, který na to již není zvyklý, mi dá vždy jasně pocítit, že takhle by to nešlo.
Jinak jsem nejedl podle žádného plánu, ale prostě to, na co jsem měl chuť. Jedl jsem ale pestře a myslím, že tak nějak podvědomě jsem si připravoval věci, které jsem dlouho neměl a cítil jsem, že by byly vhodné. Jídelníček se mi zas o něco rozšířil. Taková ta fáma, že vegetariáni jedí málo věcí a vegani už jen zrní a kořínky, je naprosto zcestná. Nicméně na každém šprochu... v tomto případě to ale podle mě ukazuje na to, že klasičtí masožrouti (pardon za ten výraz) mají pouze hrozně omezený jídelníček, který se omezuje na maso a jednu ze čtyř příloh. Bezmasá jídla jsou ta sladká, maximálně ještě smažák. Přiznejte, kdo jste už někdy vyzkoušeli dýňovou polévku, mangoldové placičky, petrželovou nádivku, pampeliškový salát, celerové řízky, ... Ve skutečnosti tedy vegani mají právě proto, že hledají jiné zdroje příjmu nezbytných složek potravy, jídelníček mnohem širší.
Pokud jde o přijetí společností, musím říct, že lidé kolem mě jsou moc hodní, chápaví a vstřícní. Nejde jen o maminku, která má více práce s vařením, když se jednou za čas objevím doma (což je velká věc a za to moc díky. Stejně tak díky babičce, která se o mě stará stejnou měrou). Ale třeba i někteří kamarádi skauti nebo tanečníci na krátkých společných setkáních přistupují na bezmasou stravu (nebo alespoň společná jídla), byť jsem třeba jediný ve skupině. I za to díky. Důležitější než toto ale je, že už mi lidé kolem mě nemluví do toho, co jím. Nesnaží se radit, poučovat, ani přemlouvat. Snad i já už jsem se zklidnil a obráceným směrem je tomu stejně. Bereme se prostě takoví, jací jsme.
Pokud jde o duchovní záležitosti, mám to s nimi tak, že i když se jim nijak zvlášť nevěnuji, cítím, že sami od sebe přicházejí a že jsem na ně, alespoň na mojí úrovni, připravený. Konkrétně v tomto kontextu že moje tělo je dostatečně pročištěné a připravené. Dost možná je to dokonce tak, že právě proto, že jsem čistý, duchovno se ke mně samo dostává.
Závěrem ještě jedna fáma o tom, že vegani jsou chudí, slabí, podvyživení, dříve umřou a kdo ví, co ještě. Mohl bych odkázat na veganského mistra světa v boxu, iron mana a další. Místo toho si dovolím zůstat na zemi a tak trochu chlubivě ukázat svojí fotku. Samozřejmě, strava je jenom jednou z mnoha složek, které ovlivňují to, jak se cítíme nebo vypadáme, přesto musím říct, že jsem se po fyzické stránce nikdy necítil lépe a silněji.
Go veg!
Příspěvky
Žádné komentáře:
Okomentovat