Není nic těžšího, než vědět, jak žít; a žít je to poslední, nač má zaneprázdněný člověk čas.
Seneca

pondělí 4. srpna 2014

Deník z Haiti

Nedůvěřivě koukám na hromádku věcí, která leží na posteli. Tyto 4,5kila budou na následujících 5měsíců můj jediný majetek. Na přání maminky přidávám ještě několik nezbytností jako dalšího půl kila čokolády nebo léky na "co kdyby..." a dostávám se na šest kilo. Na letišti přidávám dalších 12kg náhradních dílů do vrtačky, V3S a elektroniky, loučím se s rodinou a odlétám.
Je to skutečně tak. Rozhodl jsem se, že po pěti letech lektorování na téma globálních problémů a našeho vlivu na ně, nastal čas, abych přešel od slov k činům. Projekt Praga-Haiti jsem sledoval již delší dobu. Když se ale objevila možnost aktivně se zapojit jako logistik, neváhal jsem a oslovil manažera projektu. Slovo dalo slovo a spolupráce byla ujednána.
A protože Haiti je země vzdálená, pro Čechy exotická a v každém případě svérázná, rozhodl jsem se po roce a kousek obnovit svoji blogerskou činnost a o svých zkušenostech i netradičních zážitcích zde se dělit.
Zprávy, které se týkají samotné mise a vrtařských prací můžete sledovat přímo na stránkách projektu http://www.praga-haiti.cz/. Já se zaměřím spíše na život místních a přírodu.
Na Haiti je mnoho věci nejistých. Mimo jiné dostatek potravin nebo internetové připojení. Ve stálost připojení můžete mít větší důvěru, přesto i ta se mění. Pokusím se přispívat v rozumných intervalech rozumnými příspěvky. Sedněte se mnou na chvíli na drát...

Žádné komentáře:

Okomentovat