Obecné informace o Haiti se dají přečíst všude. Pro nějaký
pěkný přehled si skočte třeba na wikipedii. Já zkusím napsat, jaké je Haiti z pohledu
zajímavostí, možná z pohledu Evropana.
Haiti se nachází v Karibiku na ostrově Hispaniola.
Pokud nevíte, kde se ostrov nachází, tak se možná lépe zorientujete podle
známějších sousedních ostrovů Kuba a Jamaica. Původně zde žili tři kmeny Indiánů
– dva přátelské a mírumilovné, třetí byl kmen zabijáků. Jmenoval se Karibové, vyvraždil
ty dva předchozí a nakonec se podle něj jmenuje celá oblast – Karibik. Když
doplul Kolumbus do Ameriky, doplul ve skutečnosti na Hispaniolu (některé zdroje
uvádí jinak). Místní zde na něj pamatují muzeem (jedním ze dvou v zemi),
kde se nachází kotva, která údajně původně sloužila na Santa Marii.
Haiti se nachází v západní třetině ostrova. Ta je
vcelku hornatá a neúrodná. Zbývající dvě třetiny nížin tvoří Dominikánská
republika. Haiti je velké asi jako Morava a Slezsko dohromady. Žije zde kolem 8
milionů obyvatel, ale další dva miliony Haiťanů žijí v USA a Kanadě a
mnoho již také odešlo do Dominikánské republiky.
Historie je unikátní. Po poměrně rychlém zotročení
mírumilovných divochů civilizovanými otrokáři, běloši indiány v poměrně krátké
době z velké většiny umořily. Na ostrově totiž vznikly plantáže a indiáni
práci fyzicky nezvládali. Následoval trojúhelník typický pro všechny kolonie:
černí otroci z Afriky do Ameriky – plodiny z plantáží do Evropy – výjimečně
cetky z Evropy do Afriky na nákup nových otroků. Místní se ale systému
velice brzy vzbouřili a po těžce krvavých bojích získává Haiti v roce 1804
nezávislost. 1804! Afrika získala nezávislost 1960, ostatní kolonie ne o moc
dřív.
V té době bylo prý Haiti druhou nejbohatší kolonií po
Indii. Nicméně spolu se samostatností šlo všechno do kytek, plantáže se
postupně zhroutily, osvobození černí neuměli získávat bohatství stejným
způsobem, jako bílí. Hospodářský úpadek pokračoval a pokračuje prakticky až
dodnes. V současnosti je Haiti nejchudší zemí západní polokoule a je
hospodářsky nesamostatná. Velká část potravin se do země musí dovážet, vláda
nezvládá vládnout, v zemi udržují klid jednotky UN (vojáci s modrými čepicemi,
kteří nic nedělají a protože patří pod UN, tak ani nikdy nic dělat nebudou –
viz třeba genocida ve Rwandě).
Haiti je původně francouzská kolonie, takže se zde mluví
francouzsky a kreolsky. Kreolština je v podstatě také francouzština, jen
si ji místní zkomolili do vlastní podoby a časem se z toho vyvinul
samostatný jazyk.
Vlajka je modročervená. Ne náhodou to jsou stejné barvy jako
na francouzské vlajce. Haitská vlajka prý vznikla tak, že po vyhlášení samostatnosti
(což bylo poté, co se černí pokusili vybít všechny bílé (30.000lidí), čemuž
předcházelo to, že se bílí pokusili vybít všechny černé (500.000lidí)) vzali
černí francouzskou vlajku a vytrhli z ní bílý pruh, aby již nikdy nikdo
bílý nevstoupil na haitskou půdu. Dnes, kdy bílí dováží do země většinu jídla,
už se to tak doslova nebere.
Haiti je tropickou zemí. To znamená, že ve spojení s klimatickými
změnami a obrovskou deforestací je teď v létě na Haiti běžně 35C ve stínu
a někdy i víc, neustálá vlhkost a obrovská prašnost. Zároveň by mělo být období
dešťů, ale ty přichází pomálu a většinou moc nenaprší, takže není voda, úroda
usychá, vzduch je plný prachu. Déšť je tu dar. Tropům odpovídá i příroda, o
které se chci zmínit později, ale v podstatě když si představíte takové ty
obrázkové palmy a pískové pláže, tak jste doma.
Poslední věcí, o které bych se chtěl zmínit ještě takto
obecně, je náboženství. Haiti je oficiálně křesťanská země, ve skutečnosti je
ale vyhlášené pro voodoo. To vzniklo smícháním původních indiánských rituálů,
domorodých náboženství, která si s sebou vzali černoši z Afriky, a
křesťanství. Voodoo dnes na Haiti prý praktikuje asi 50% obyvatel. To se ale
podle vnímání místních nijak nevylučuje s praktikováním křesťanství
souběžně. Pokud jde o mladé, tak mají prý z voodoo už jen prču a točí si
to na mobily. Osobně jsem se s voodoo ještě nesetkal, prý se obřady dělají
v odlehlých oblastech, kde na to mají šamani klid. Zato křesťani jsou
vidět na každém kroku. Kromě místních černých knězů, kteří by byli v Evropě
braní za církevní pankáče, je tu i řada misií ze zahraničí – Kanaďané, Italové, Indky, dokonce i jedna česká misie tu byla. O té se dá dočíst víc na stránkách
Praga-Haiti.
Příště již o konkrétních tématech. Připravuji články o domácích
zvířatech a o stravování.
Žádné komentáře:
Okomentovat